Chtěla jsem něco lehčího. Na chvíli pryč od všech těch psychoanalytických a kognitivně-behaviorálních teorií depresí a úzkostí.
Nebylo těžké je odhodit a začíst se. Je to jen 150 stran. Krátké kapitoly ubíhají jedna za druhou jako zastávky příměstského vlaku. A každá je přímo nebo jako jeden večírek.
Čím lepší věčírek, tím větším debaklem končí.
Žádné komentáře:
Okomentovat