Chci být gramofon

Chtěla bych být muž, mít penis rozměrů gramofonové jehly a jebat gramofonové desky.

 

(Ten pravidelný pohyb přenosky po desce by jednoho i vzrušil.)

Palmový olej

Kdo kupuje palmový olej, jako by snad nebyl vegan. Ničí se kvůli němu pralesy a půda, umírají gorily. No prostě zlo. A kdo kupuje palmový olej, ten to podporuje. Nebo tomu mlčky přikyvuje. A tak se vedou kampaně. ,,Nekupujte palmový olej. Bojkotujte firmy, které jej používají. Palmový olej je zlo, je špatné jej používat a kupovat."

Ne. Ne, ne a blbost. Palmový olej je nahraditelný. Všude kde se používá se používá jen proto, že je nejlevnější. Kdyby se nepoužíval palmový olej, dělo by se to co se kvůli němu děje kvůli něčemu jinému. Bojkot palmového oleje nic nezmění byť by byl sebeúspěšnější dokud žijeme ve společnosti, ve které jsou lidé ochotni nebo dokonce svou situací nuceni páchat to co páchají kvůli palmovému oleji a je jim to umožňováno. Palmový olej není špatně. Ničení pralesů je špatně. Obrovská monokulturní pole, a chemická hnojiva a jiné zlo je špatně. A je jedno jestli jde o palmy nebo kávu, banány, kakao... Palmový olej není původ zla. Je to jen jeden z projevů ničení přírody kvůli penězům. A to bude pokračovat i přes bojkot palmového oleje. Možná se díky němu přestane používat palmový olej, ale nepřestanou se ničit pralesy, půda a prostředí. Palmový olej a to co se kvůli němu děje pouze poukazuje na problém jiný, na spoustu problémů. Problému, které se nevyřeší nákupem zboží z vedlejšího regálu.

Tímto článkem nechci tvrdit, že bychom ho naopak jíst měli, to ne (prý je i nezdravý). Jenom to, že nejíst ho, je málo. Aby se něco opravdu změnilo je třeba přemýšlet v mnohem širším úhlu pohledu než jen v souvislosti s tím, co si dám k večeři. 

Zpráva

Už dlouho jsem nic nepsala. Přitom mám na srdci tolik věcí, které chci vyjádřit. Ale měla jsem rozbitý notebook, ještě mám nějaké problémy s prohlížečem a na exploderu mi nechtěl najet blogger, tak jsem se vyjádřit nemohla. Hrozné! Teď můžu, ale s koncem semestru musím věnovat písmenka a úhozy do klávesnice jiným věcem. Ale ta potřeba tu je, proto už sedmou větou plácám o ničem. Takže krátce.

Mám se fajn.

Všechno je super. Všichni mě mají rádi. Beru zajímavé drogy. Mám kolem sebe skvělé lidi. Budu si kupovat gramofon a snad i desku Tame Impala. Otevírají se předemnou samé skvělé možnosti, stačí něco udělat, natáhnout se a chytit je. Můj život je barevný a kouzelný. Na povrchu.

Tam uvnitř to není moc dobré. Jsem v jednom kuse nemocná. U doktorů jsem častěji než ve škole. Posílají mě z jednoho vyšetření na druhé. Sem tam někdo na něco přijde a pošle mě zas jinam nebo zpátky. Nevím jestli jsem víc zmatená nebo unavená. A nikomu jsem o tom neřekla, protože nevím co. Cítím se špatně i psychicky a přemýšlím nad kauzalitou. Není mi dobře, protože jsem nemocná nebo jsem nemocná protože v sobě dusím vše špatné? Až budou doktoři zase přemýšlet kam mě ještě poslat, musím říct, že jsem ještě nebyla na psychiatrii.

Musím se nějak sebrat a dát se dohromady, začít sportovat, jíst, cvičit a naučit se psát čárky ve větách.