Sociální izolace taky docela dobře dává.
Říkala jsem si, že když už jsem všechny své peníze propila, zkusím teda jeden víkend nepít. Nula financí na vstup na kultuní akci a k tomu rozhodnutí nepít se rovná víkend strávený doma. Navíc sama, protože většina spolubydlích zrovna odjela a kamarádi byli na těch kulturních akcích atd. Moc jsem nevěděla co se sebou, mohla bych celý víkend utopit v poslouchání stoneru, a byl by to přenádherný víkend, ale říkala jsem si, že když už jsem se rozhodla nepít tak se zkusím ani nezhulit nebo cokoliv jiného. Tak jsem se zeptala kamaráda, se kterým si jsem teď dost blízko, do kterého jsem se v létě málem zamilovala, na hudební doporučení. Jenomže po skončení doporučené skladby (mimochodem až na třetí pokus mi poslal něco co nebyl stoner nebo psychedelický metal) na youtube si mě ten stoner stejně našel, začali hrát Kyuss, moc oblíbená kapela mého bývalého, člověka, který mi pustil album Pentastar od Earth, do kterýho jsem se zamilovala (do něj i do toho alba, do Pentastar ale asi víc) předminulé léto a následně začala poslouchat pomalé věci, psychedelický metal a objevila stoner. Pak mě napadlo zjistit něco o stylech metalu, kterým jsme se nedávno podivovali se spolubydlícím nad jedním plakátem na koncert. Byl tam drone. A tak jsem zjistila, že ten drone vlastně rozjela jedna z mých oblíbených kapel, totiž už zmiňovaní Earth. Pak někdo sdílel na fb jednu mou oblíbenou lokální undergroundovou kapelu, ve který hrál výše zmiňovaný kamarád na bicí. Tak jsem si ji po dlouhých letech opět stáhla a poslouchala a na stránkách našla, že prý hráli stoner (i když o dost rychlejší, punkovější než ten opravdový) takže jsem zjistila, že mám k tomuhle stylu už dlouho dost blízko, aniž bych o tom věděla, a to, že jsem nedávno začala poslouchat stoner a psychedelický metal má kořeny dost hluboko v mé minulosti a souvisí to s lidma, které znám sto let, a se kterýma mám společné něco co nikdy nedovedeme nikdo nijak vyjádřit.
Zkrátka jsem za jeden večer doma zjistila dvakrát tolik co jsem o sobě a světě, ve kterém žiju, nezjistila ani za dejme tomu poslední dva roky. Všechno do sebe zapadalo a všechno souviselo se vším a já to viděla a konečně tomu rozuměla. Pochopila jsem vše!
Zkrátka jsem za jeden večer doma zjistila dvakrát tolik co jsem o sobě a světě, ve kterém žiju, nezjistila ani za dejme tomu poslední dva roky. Všechno do sebe zapadalo a všechno souviselo se vším a já to viděla a konečně tomu rozuměla. Pochopila jsem vše!
Další den jsem se rozhodla kouknout na nějaký z filmů, které mám už delší dobu stažené. Už nevím proč jsem vybrala dokument Kurt a Courtney, který rýpe do okolností kolem smrti Kurta Cobaina. Courtney Love, která vlastní autorská práva na Kurtovu hudbu s filmem pochopitelně nesouhlasila, takže tam místo Nirvany hrajou songy z mého nejoblíbenějšího alba - Pentastar od Earth, protože je to kapela Dylana Carlsona, Kurtova kámoše, se kterým fetoval a který koupil zbraň, kterou se pak Kurt oddělal. Navíc sám Dylan Carlson ve filmu vystupuje, i když toho později litoval. Film je natočený v roce 1998, tedy dva roky po Pentastar a Carlsonově zmizení z hudby. Zbytek dne se nesl v duchu poslechu všech alb Earth...
V neděli mě vzbudila sms od kamaráda, který se ptal v kolik se uvidíme, právě včas, abych stihla vstát na sraz s kamarádkou. Sociální izolace skončila. Když jsem vstala už jsem si moc nepamatovala co s čím, jak a proč přesně souvisí nebo co jsem vlastně pochopila, ale pocit, že jsem pochopila a teď už VÍM, zůstává.
Přesně jako na tripu...
Článek o Earth kaming sůn a jestli někdo spočítá kolikrát je zde zmíněno slovo Earth, Pentastar nebo stoner, vyhraje zvláštní cenu a může se mnou zhulit. Dost možná bez jakéhokoliv hulení.
