Už jsem tady jednou psala o tom, že někdy mívám takové zvláštní sny. Zrovna ve čtvrtek se mi zdálo o jednom mém spolužákovi, který se mi líbí. Líbil se mi hned jak jsem ho poprvé viděla, jednou jsme spolu i něco měli, ale v poslední době se spolu už moc nebavíme. Nebyl to nijak zvláštní sen. Běžná fantazie o někom. Druhý den jsem šla na jeden mimořádný skupinový seminář a on ho měl zrovna taky. Když jsme vedle sebe seděli, zeptal se jestli někam večer nejdu. Ptám se jestli nemá plán. On že ne, tak jsem mu říkala, že chci jít večer s naší spolužačkou na tekno. Ptal se co to bude a kde to je, ale nakonec říkal něco ve smyslu ,,kdybych se tam náhodou ukázal."
Protože jsem se den předtím vrátila domů z koncertu pozdě v noci, chtěla jsem ještě trochu dospat. Jenomže mi v hlavě kolovala spousta nepěkných myšlenek takže mě asi dvouhodinová snaha usnout psychicky vyčerpala tak, že se mi nakonec nikam nechtělo. Zůstala jsem doma, utírala nádobí, koukala na Simpsonovi a kupodivu mi tak bylo dobře.
Někdy před druhou hodinou mi zvonil telefon. Volal mi ten spolužák jestli dorazím, že je tom v klubu a smutně řekl, něco ve smyslu, že mě čekal. Řekla jsem, že jsem doma a nikam se mi nechce.
Asi poprvé co jsem nejednala tak jako ve snu. Možná to bylo tím, že když seděl vedle mě, přemýšlela jsem nad tím, že už se mi nelíbí tak jako kdysi. Možná to bylo tím, že se spolu už moc nebavíme a každý bojujem na jiných frontách. Ale abych byla upřímná, kdybych s ním měla někam jít jindy než zrovna v ten pátek, šla bych hned. Možná to bylo jen tím, že to v tom snu to taky nedopadlo moc hezky.
Žádné komentáře:
Okomentovat