Jmenuji se Trauma. Všechno co dělám, dělám naopak, naruby a špatně. Čistě ze zásady.
Mám ráda lidi, ale ještě raději samotu. Žiju ten nejkrásnější život jaký si jen umím představit, ale stejně si někdy připadám jako ten nejsmutnější a nejosamělejší člověk na světě.
A pořád se mě někdo ptá proč jsem tak smutná a já na to, že nejsem, že jsem šťastný člověk, že jen vypadám smutně. Možná máme pravdu oba.
Proto píšu, protože to potřebuju, dát průchod tomu co je ve mě a zjistit jak to teda je.
Psát pro mě znamená být sama sebou.
„… Není co vyjádřit,
není jak vyjádřit,
není na základě čeho
vyjádřit, a zároveň je
nezbytnost vyjádřit…“
Samuel Beckett
Žádné komentáře:
Okomentovat